Trestněprávní následky nezaplacení dluhu

^Odpověď

Dobrý den, k Vaší otázce uvádíme následující stanovisko vyjadřující náš právní názor:

Vymáhání pohledávek soudním exekutorem a zjišťování majetku povinného

Pokud již disponujete exekučním titulem - kterým je mimo jiné podle exekučního řádu (zákon č. 233/1995 Sb., O soudních exekutorech a exekuční činnosti - exekuční řád v účinném znění) vykonatelný rozsudek soudu, kterým byl povinen zavázán zaplatit Vám dluh, který vůči Vám má, jediným právním způsobem jak se domoci jeho navrácení (proti vůli povinného, pokud svůj dluh ve lhůtě stanovené v soudním rozhodnutí dobrovolně nesplnil) je podání návrhu na výkon exekuce tak, jak jste udělali i Vy ve vašem případě.

Jedním z prvních úkonů které exekučním soudem pověřený soudní exekutor při vymáhání peněžité pohledávky provede je zjišťování majetku povinného. Soudnímu exekutorovi exekuční řád dává v tomto směru široké oprávnění. To, že povinný v současnosti pobírá pouze mateřskou dávku nemusí nutně znamenat, že nemá žádný jiný majetek. Soudní exekutor v rámci zjišťování majetku zpravidla poptává banky, pojišťovny, lustru katastr nemovitostí, evidenci vozidel apod. a takovýmto způsobem zjišťuje majetek povinného.

Oprávnění soudního exekutora při zjišťování majetku povinného

V této souvislosti lze uvést i okruh subjektů, které jsou povinné poskytnout soudnímu exekutorovi součinnost při zjišťování rozsahu majetku poškozeného. Lze z nich totiž vyvodit jakého širokého okruhu se zjišťování soudním exekutorem může týkat.

Institut součinnosti třetích osob je upraven v § 42 exekučního řádu, podle kterého např .:

- Státní orgány, jiné orgány veřejné moci a právnické osoby, které z moci úřední nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, poskytnou údaje potřebné pro výkon jeho činnosti podle tohoto zákona; tuto povinnost má zejména orgán, který vede evidenci nemovitostí, orgán, který vede evidenci motorových vozidel, řidičských průkazů a centrální depozitář cenných papírů.

- Třetí osoby, které mají u sebe záznamy nebo dokumenty týkající se majetku podléhajícího exekuci nebo majetek podléhající exekuci, umožní exekutorovi tyto záznamy, dokumenty nebo majetek přehlédnout a na žádost mu záznamy nebo dokumenty vydají nebo udělají jiné opatření požadované exekutorem k zajištění těchto záznamů, dokumentů nebo majetku.

- Banky sdělí exekutorovi na žádost čísla účtů povinného, stavy účtů povinného a jejich změny, informace o úschově cenných papírů a vkladních knížek.

- Poskytovatel všeobecné poštovní služby sdělí exekutorovi údaje potřebné k výkonu jeho činnosti podle tohoto zákona, zejména skutečnost, zda dlužník má poštovní složky, údaje o počtu tam došlých zásilek a jejich odesílatelích, úhrn částek docházejících povinnému poštou nebo do jeho poštovní schránky, nebo umožní exekutorovi tyto údaje získat a správnost údajů na místě prověřit. Tuto povinnost mají i jiné provozovatelé v rozsahu poskytovaných služeb.

- Pojišťovny sdělí exekutorovi údaje o předpokladech vzniku práva povinného na pojistné a výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného.

- Vydavatelé tisku oznámí exekutorovi jméno podavatele inzerátu týkajícího se nakládání s majetkem povinného zveřejněného pod značkou.

- Dopravci oznámí exekutorovi příjemce přepravovaného nákladu povinného, jakož i údaje o přepravovaném zboží.

- Pokud je údaje nutné zjistit v cizině, exekutor požádá soud, který ho pověřil provedením exekuce, o vypracování žádosti o právní pomoc a jeho zaslání do ciziny. To platí i v případě, že je třeba doručit písemnost adresátovi v cizině.

Za nesplnění ať jedné z uvedených specifických ustanovení o povinnosti třetích osob poskytnout soudnímu exekutorovi při výkonu exekuční činnosti součinnost nebo i obecné povinnosti třetích osob podle § 42 odst. 1 exekučního řádu (podle kterého: "Během exekuce jsou třetí osoby povinny exekutorovi na jeho žádost poskytnout součinnost v rozsahu přiměřeném vymáhaného nároku, pokud se jim prokázal pověřením k provedení exekuce.") Může soudní exekutor uložit pořádkovou pokutu až do výše 500 eur, při opakovaném porušení dané povinnosti až do výše 2.000, - € (a to za každé jednotlivé porušení povinnosti).

Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud má Váš povinný majetek, ze kterého by mohla být Vaše pohledávka uspokojena, soudní exekutor disponuje všemi potřebnými prostředky na to, aby tento majetek zjistil. Stejně pokud víte o nějakém konrétnom majetku, který povinný může skrývat nebo mít, bylo by vhodné informovat o tom soudního exekutora, aby tak uměl upravit další procesní postup.

Nezaplacení dluhu - trestný čin?

K Vaší druhé otázce týkající se podání trestního oznámení pro nezaplacení dluhu je nutné nejprve uvést, že nezaplacení dluhu není trestným činem. Vyplývá to ze skutečnosti, že Slovenská republika je stranou mnoha mezinárodních lidskoprávních smluv, ve kterých se zavázala, že za nezaplacení dluhu nelze nikomu omezit osobní svobodu - vzetím do vazby či výkonu trestu odnětí svobody.

Ze samotných skutečností, že Váš povinný neuhradil Váš dluh a že šel na mateřskou tedy nevyplývá, že by se povinný dopustil nějakého tretsného činu stanoveného v Trestním zákoně (zákoně č. 300/2005 Sb.).

Pokud byste i podali trestní oznámení, toto by za současného skutkového stavu muselo být příslušnými orgány činnými v trestním řízení odmítnuty, jelikož Vámi popsaný skutek není trestným činem.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,

na Vaši otázku uvádíme následující odpověď:

Ve věci je třeba rozlišovat dvě úrovně odpovědnosti:

1. / Pracovněprávní odpovědnost zaměstnance - recepční podle ust. § 177 a násl. Zákoníku práce:

"Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

§ 182

(1) Jestliže zaměstnanec převzal na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty určené k oběhu nebo obrat, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za vzniklý schodek. V dohodách může se zaměstnanci současně dohodnout, že pokud budou pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídají s nimi za schodek společně (společná hmotná odpovědnost).

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(3) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

(4) Jestliže nedostatky vzniknou v pracovních podmínkách zaměstnanců se společnou hmotnou odpovědností v souvislosti s tím, že byl na jejich pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo jiný vedoucí, popřípadě zástupce vedoucího, nebo s tím, že některý ze zaměstnanců od dohody o hmotné odpovědnosti odstoupil, zaměstnavatel je povinen nedostatky odstranit bez zbytečného odkladu.

Rozsah a způsob náhrady škody § 186:

(1) Zaměstnanec, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, pokud škodu neodstraní uvedením do předchozího stavu a pokud tuto škodu zaměstnavatel od zaměstnance požaduje.

(2) Náhrada škody způsobené z nedbalosti, kterou zaměstnavatel požaduje od zaměstnance, nesmí u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, jde-li o zvláštní odpovědnost zaměstnance podle § 182 až 185 nebo byla-li škoda způsobena pod vlivem alkoholu nebo po požití omamných nebo psychotropních látek. "

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel je povinen prokázat odpovědnost zaměstnance za vzniklou škodu nejen pokud se jedná o výšku, ale i to na jakém skutkovém základě škoda vznikla, tj následkem konkrétně kterého zákazníka vznikla škoda - prokázání ubytování zákazníka v rozsahu požadované náhrady škody nejen zaznamenáním v počítači, ale konkrétními doklady o ubytování od - do konkrétního neplatícího zákazníka.

2. / Odpovědnost spotřebitele zaplatit za poskytnuté služby: Předpokládáme, že ve věci máte doklady o ubytování zákazníka, včetně jejich identifikačních údajů: Ve věci doporučujeme poslat výzvu k úhradě av případě neuhrazení dlužné částky věc postoupit na vymáhání cestou soudu, případně podat trestní oznámení, nakolik je možné, že "zákazníci" takto postupují iv jiných ubytovacích zařízeních.

3. / Pokud by měla zaměstnankyně následně vymáhat náhradu škody od neplatícího zákazníka na tom skutkovém základě, že ona uhradila zaměstnavateli škodu, za kterou odpovídá, musela by být uzavřena smlouva o postoupení pohledávky podle ust. Obč. zákoníku mezi zaměstnankyní - recepční a zamestnávateľom- hotely. Následně by zaměstnankyně škodu vymáhala cestou soudu.

4. / Ve věci doporučujeme zaměstnavateli - hotel - podat trestní oznámení na neplatícího zákazníka.

©

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,

na Vaši otázku uvádíme následující odpověď:

I. / Nepíšete v otázce, zda zaměstnankyně měla podepsanou dohodu

hmotné odpovědnosti a zda byly dodrženy ust. zákoníku práce

ohledně náhrady škody podle ust. §§ 177a násl. ZP.

II./ Pokud vycházíme z předpokladu, jak píšete v otázce, že zaměstnankyně uhradila vzniklou škodu,

máte na výběr možnosti:

1. / Vymáhat způsobenou škodu neplatícím zákazníkům Vy jako společnost / hotel / dle ust. Obč. zákoníku, což by bylo nejsprávnější, aby neplatící zákazníci nezpůsobovaly podobné škody i jiným. Po inkasa dlužné částky vrátit fin. prostředky zaměstnanci. Podání trestního oznámení je také možné.

2. / Věc ponechat tak jak je, tedy neudělat nic.

3. / Převést vymáhání náhrady škody podle ust. Obč. zákoníku na zamestkankyňu a zmocnit ji k vymáhání podle ust. Obč. zákoníku.

III./ Doporučujeme kontaktovat advokáta.

Budeme rádi pokud nám dáte vědět jak celá věc dopadla.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.