Věcné břemeno doživotního užívání. Kdo platí náklady?

Dobrý den,

Pokud má Vaše maminka na bytě věcné břemeno dožití, znamená to, že má právo tento byt užívat po celý svůj život. Toto právo však automaticky nezbavuje osobu s věcným břemenem povinnosti hradit běžné náklady spojené s užíváním bytu.

Neujednají-li si strany mezi sebou jinak, je oprávněný povinen hradit si náklady spojené s bydlením či s užívanými prostory, zejména vytápění, dodávky teplé a studené vody, odvod splaškové vody, dodávky plynu a elektrického proudu, jakož veškeré další spotřebované energie související s užíváním oprávněných rodičů.

Shrnutí:

- Energie a běžné provozní náklady je povinna hradit osoba, která nemovitost užívá – tedy Vaše maminka. 

- Vy jako vlastník hradíte náklady spojené s vlastnictvím (např. fond oprav), ale nemáte povinnost platit energie za maminku. 

- Nejvhodnějším řešením je dohoda a přepis smluv na energie přímo na maminku. 

- Pokud by se odmítla dohodnout, můžete se obrátit na právníka a případně řešit situaci soudně.

Dobrý den,

pokud jste byt darovala synovi a na bytě je zřízeno věcné břemeno dožití ve prospěch Vaší matky, je rozhodující především přesné znění darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, případně zápis v katastru nemovitostí.

Obecně platí, že vlastník bytu, tedy nyní Váš syn, nese náklady spojené s vlastnictvím bytu, například příspěvky do fondu oprav, daň z nemovitosti, pojištění či náklady na větší opravy. Občanský zákoník k užívacímu právu stanoví, že vlastník věci nese její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu; zároveň mu náleží užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele.

Osoba oprávněná z věcného břemene, tedy Vaše matka, má právo byt užívat v rozsahu sjednaném ve smlouvě. Pokud smlouva výslovně neupravuje úhradu nákladů, bývá sporné, kdo má hradit jednotlivé platby. Obvykle se rozlišují náklady spojené s vlastnictvím bytu, které tíží vlastníka, a náklady za skutečnou spotřebu a služby, například elektřina, plyn, voda nebo teplo, které zpravidla hradí ten, kdo byt fakticky užívá. Vždy je však nutné vycházet z konkrétní smlouvy.

Podle § 1297 občanského zákoníku platí, že je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. Podle § 1298 občanského zákoníku může vlastník volně nakládat s částmi domu nebo bytu, na které se služebnost nevztahuje, nesmí však zkrátit právo osoby oprávněné ze služebnosti.

Pokud jde o pronájem bytu, syn jako vlastník byt obecně pronajmout může, avšak pouze tak, aby tím nebylo porušeno právo Vaší matky z věcného břemene dožití. Jestliže má matka právo užívat celý byt, nelze byt prakticky pronajmout třetí osobě bez jejího souhlasu tak, aby bylo její právo omezeno. Pokud matka byt fakticky neužívá, protože je v domově důchodců, samo o sobě to ještě neznamená, že její právo dožití zaniklo. Služebnost trvá, dokud nezanikne zákonným způsobem, dohodou, vzdáním se práva nebo jiným právním důvodem. Zánik služebnosti obecně upravuje § 1299 občanského zákoníku.