Srážky ze mzdy prováděny zaměstnavatelem

Dobrý den. Z vaší otázky vyplývá, že srážky ze mzdy Vám zaměstnavatel provádí na základě údajné dohody, kterou jste měli uzavřít s nebankovní společností jako zabezpečovací prostředek úvěru.
Z uvedeného vyplývá, že šlo o spotřebitelskou smlouvu. Podle ustanovení § 5a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele je zajištění pohledávky ze spotřebitelské smlouvy dohodou o srážkách ze mzdy nepřípustné. Přípustné je jen za podmínky, že dohoda byla uzavřena ve formě zvláštní listiny, spotřebitel byl poučen o důsledcích jejího uzavření a měl možnost ji odmítnout.
Pokud bylo s poukazem na výše uvedené skutečnosti uzavření dohody o srážkách ze mzdy nepřípustné, pak jsou i srážky ze mzdy prováděny zaměstnavatelem protiprávně, čímž se samotný zaměstnavatel vystavuje riziku vyplývajícímu z protizákonného nevyplacení mzdy. V tomto směru byste tedy měli poučit zaměstnavatele s tím, že pokud nepřestane provádět srážky ze mzdy, můžete se obrátit na soud.
Uvedené platí o to více, pokud na dohodě o srážkách ze mzdy absentuje Váš podpis, z čehož lze usuzovat, že uzavření dohody o srážkách ze mzdy ani nedošlo.

Dobrý den,

zraju Vás naše odpověď nepotěší, ale pokusíme se najít řešení:

Při provádění srážek ze mzdy zaměstnavatel musí postupovat v souladu s ust. exekučního řádu.

K tomu, aby srážky byly prováděny v nižší částce jako podle zákon, byste se museli písemně dohodnout s povinným, tedy tím, ve prospěch koho se srážky prováděny.

Nevíme, na jakém skutkovém základě je prováděna exekuce, ale pokud by se jednalo o nebankovní společnosti a rozsudky rozhodčího soudu, případně na základě směnky, požádejte soud o zastavení exekuce pro její nezákonnost.

Dobrý den, z otázky předpokládáme, že zaměstnavatel obdržel dopis od nějaké vymáhačskej společnosti, resp. nebank. společnosti, aby vykonávala srážky ze mzdy na základě dohody o srážkách, kterou jste podepsali spolu se smlouvou o spotřeb. úvěru resp. půjčce. Případně až následně jste podepsali dohodu o srážkách ze mzdy s údaji, které připravila vymáhačská společnost resp. nebank. společnost.

Pokud je to tak a zaměstnavatel obdržel žádost vymáhačskej společnosti o srážky ze mzdy na základě již výše uvedeného, pak tato dohoda o srážkách ze mzdy, podepsaná předem, bude neplatná. Prostý důvod je ten, že při podpisu dohody o srážkách ze mzdy neexistoval žádný dluh, neboť dohodu jste podepsali současně se smlouvou o spotřeb. úvěru resp. půjčce. Navíc samotný dluh vůči věřiteli / nebankovka, banka / může být promlčen a samotná smlouva o spotřeb. úvěru v případě jejího posouzení by byla soudem prohlášena za neplatnou, protože bude obsahovat nepřijatelné smluvní podmínky v rozporu s ust. Obč. zákoníku a zákonů na ochranu spotřebitele.

Zaměstnavatel nemůže provádět srážky ze mzdy na základě takové dohody. Zaměstnavatel Vám musí vyplatit celou mzdu v souladu s ust. Zákoníku práce.

Pokud jsou naše předpoklady uvedené v této odpovědi správné, požádejte zaměstnavatele, aby srážky ze mzdy na základě takové dohody nevykonával; poznamenáváme, že se nedopustí žádného porušení zákona. Pokud přesto bude zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy, budete se muset obrátit na soud se žalobou na neplatnost dohody o srážkách ze mzdy resp. zákaz zaměstnavateli tyto srážky ze mzdy provádět.
Pokud však jde o srážky ze mzdy na základě příkazu soudního exekutora, srážky ze mzdy mohou být prováděny pouze v souladu s ust. exekučního řádu.

Dobrý den,
ve Vašem případě platí ust. § 191 zákoníku práce:

"(1) Zaměstnavatel může požadovat od zaměstnance náhradu škody, za kterou mu zaměstnanec odpovídá. Požadovanou náhradu škody určí zaměstnavatel.
(2) Zaměstnavatel projedná požadovanou náhradu škody se zaměstnancem a oznámí mu ji nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se zjistilo, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.
(3) Jestliže zaměstnanec uzná závazek nahradit škodu v určené částce a pokud s ním zaměstnavatel dohodne způsob náhrady, je zaměstnavatel povinen uzavřít dohodu písemně, jinak je dohoda neplatná. Zvláštní písemná dohoda není nutná, pokud škoda byla již uhrazena.
(4) Požadovanou náhradu škody a obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou náhrady škody nepřesahující 50 eur je zaměstnavatel povinen předem projednat se zástupci zaměstnanců. "

Pro srážky ze mzdy platí ust. § 131 ZP:

"(1) Ze mzdy zaměstnance zaměstnavatel přednostně provede srážky pojistného na sociální pojištění, záloh pojistného na veřejné zdravotní pojištění, nedoplatku z ročního zúčtování záloh na veřejné zdravotní pojištění, příspěvku na penzijní připojištění, které platí zaměstnanec podle zvláštního předpisu, srážky zálohy na daň nebo daně, nedoplatku zálohy na daň, daňového nedoplatku, nedoplatku, který vznikl zaviněním poplatníka na zálohy na daň a na dani včetně příslušenství a nedoplatku z ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti.

"(1) ze =" "mzdy =" "zaměstnance =" "zaměstnavatel =" "přednostně =" "provede =" "srážky =" "pojistného =" "na =" "sociální =" "pojištění, =" "záloh = "" veřejné = "" zdravotní = "" nedoplatku = "" z = "" ročního = "" zúčtování = "" příspěvku = "" doplňkové = "" penzijní = "" spoření, = "" které = "" platí = "" zaměstnanec = "" dle = "" zvláštního = "" předpisu, = "" zálohy = "" daň = "" nebo = "" daně, = "" daň, = "" daňového = "" nedoplatku, = "" který = "" vznikl = "" zaviněním = "" poplatníka = "" a = "" dani = "" včetně = "" příslušenství = "" příjmů = "" závislé = "" činnosti.
"(1)> (2) Po provedení srážek podle odstavce 1 může zaměstnavatel srazit ze mzdy jen
a) zálohu na mzdu, který je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
b) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo správním orgánem,
c) peněžité tresty a pokuty, jakož i náhrady uložené zaměstnanci vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,
d) neprávem přijaté částky dávek sociálního pojištění a penzí důchodového spoření nebo jejich zálohy, státních sociálních dávek, dávek v hmotné nouzi a příspěvků k dávce v hmotné nouzi, peněžních příspěvků na kompenzaci sociálních důsledků těžkého zdravotního postižení, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštního předpisu,
e) nevyúčtované zálohy cestovních náhrad,
f) náhradu příjmu při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo její část, na kterou zaměstnanec ztratil nárok nebo mu nárok nevznikl,
g) náhradu mzdy za dovolenou, na kterou zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
h) částku odstupného nebo jeho část, kterou je zaměstnanec povinen vrátit podle § 76 odst. 4.
(3) Další srážky ze mzdy, které přesahují rámec srážek uvedených v odstavcích 1 a 2, může zaměstnavatel vykonávat pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem o srážkách ze mzdy, nebo pokud povinnost zaměstnavatele provádět srážky ze mzdy a jiných příjmů zaměstnance vyplývá ze zvláštního předpisu .
(4) Srážky ze mzdy podle odstavců 1 a 2 a srážky ze mzdy podle § 20 odst. 2 lze provádět pouze v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem. U pohledávek, na které soud nebo správní orgán nařídil výkon rozhodnutí, způsob provádění srážek a jejich pořadí upravují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
(5) Při peněžních trestech (pokutách) a náhradách uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů au přeplatků na dávkách sociálního zabezpečení se pořadí srážek řídí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.
(6) Při nevyúčtovaných záloh cestovních náhrad, při náhradě příjmu při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, při náhradě mzdy za dovolenou, při zálohách na mzdu nebo její složku a odstupné, které je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro jejich přiznání, se pořadí srážek řídí dnem, kdy se začalo s prováděním srážek.
(7) U srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy se pořadí řídí dnem uzavření dohody. Při srážkách prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s jinou právnickou osobou nebo s fyzickou osobou se pořadí srážek řídí dnem doručení této dohody zaměstnavateli.
(8) Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky podle odstavců 4 a 5, zachováno iu nového zaměstnavatele. Povinnost provádět srážky vzniká novému zaměstnavateli již dnem, kdy se od zaměstnance nebo od dosavadního zaměstnavatele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky. Totéž platí io provádění srážek ze mzdy podle odstavce 7, pokud v dohodě o srážkách ze mzdy nebyl tento účinek výslovně vyloučen. "

Z uvedených zák. ustanovení ZP vyplývá, že pokud jste uznali povinnost na náhradu škody, zaměstnavatel byl povinen s Vámi uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy (§ 191 odst. 3 ZP), která musí být písemná, jinak je neplatná. Rozsah srážek stanoví ust. § 131 odst. 3 ZP a to tak, že tyto mohou být prováděny LEN na základě písemné dohody o srážkách ze mzdy se zaměstnancem. Protože žádná dohoda o srážkách ze mzdy nebyla podepsána, zaměstnavatel neměl oprávnění provést srážku ze mzdy tak, že Vám nevyplatil žádnou mzdu, tedy měl Vám vyplatit celou mzdu.

Ve věci máte možnost oslovit písemně zaměstnavatele, aby Vám vyplatil mzdu, protože neměl oprávnění srazit celou mzdu na náhradu škody a aby podepsal s Vámi dohodu o srážkách ze mzdy, mzdu vyplatil ve výši po odpočtu srážky.

Druhou možností je obrátit se na přísl. org. složku Národního inspektorátu práce podle sídla zaměstnavatele.

Dobrý den, smlouva o půjčce Vám byla poskytnuta zraju podle vnitropodnikových směrnic av súalde s ust. Obč. zákoníku.

Pokud jste prac. poměr skončili, platí ust. § 75 zákoníku práce platí:

"Pracovní posudek a potvrzení o zaměstnání
(1) Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci pracovní posudek do 15 dnů od jeho žádosti. Zaměstnavatel však není povinen vydat zaměstnanci pracovní posudek dříve než dva měsíce před skončením pracovního poměru. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Zaměstnanec má právo nahlédnout do osobního spisu a dělat si z něj výpisy, opisy a fotokopie.
(2) Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zejména
a) dobu trvání pracovního poměru,
b) druh prováděných prací,
c) zda se ze mzdy zaměstnance prováděny srážky, v čí prospěch, v jaké výši a v jakém pořadí je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny,
d) údaj o závazku zaměstnance setrvat v pracovním poměru u zaměstnavatele po určitou dobu po provedení závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolventské zkoušky podle § 53 odst. 2 včetně údaje o tom, kdy se tato doba skončí,
e) údaj o poskytnutí odchodného podle § 76a; pokud se odchodné vyplatilo dodatečně, zaměstnavatel vydá zaměstnanci nové potvrzení o zaměstnání.
(3) Jestliže zaměstnanec s obsahem pracovního posudku nebo potvrzení o zaměstnání nesouhlasí a zaměstnavatel na požádání zaměstnance pracovní posudek nebo potvrzení o zaměstnání neupraví nebo nedoplní, může se domáhat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, u soudu, aby byl zaměstnavatel zavázán přiměřeně je upravit.
(4) Jiné informace je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. "

Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že pokud jste pracovní poměr skončili, zaměstnavatel je povinen vydat Vám potvrzení o zaměstnání, kde kromě jiných uvede i zůstatek půjčky a prováděny srážky ze mzdy. Vy jste následně povinen platit splátky půjčky podle smlouvy o půjčce, resp. nechat provádět srážky ze mzdy u nového zaměstnavatele. Pokud dojde k prodlení v placení splátek, bývalý zaměstnavatel je oprávněn postupovat podle smlouvy o půjčce. Pokud hradí splátky podle smlouvy o půjčce / lhůta, včetně výše splátek /, pak není právní důvod, aby zaměstnavatel věc řešil cestou soudu a následně soudního exekutora.