Odporovatelnosti právního úkonu a dědictví

^Odpověď

 Dobrý den,

na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

 

I. / Ve Vámi uvedeném případě hovoříme o tzv. odporovatelnosti právního úkony ve smyslu ust. § 42a / a násl. Občanského zákoníku, kde platí:

 

"(1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony podle odstavců 2 až 5, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný nebo pokud již byl uspokojen.

(2) Odporovat lze právnímu úkonu, který dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, jestliže tento úmysl musel být druhé straně znám a právním úkonu, kterým byl věřitel dlužníka zkráceni ak nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116 a 117) nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob s výjimkou případu, kdy druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.

(3) Odporovat lze také právnímu úkonu, kterým byl věřitel dlužníka zkráceni ak nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a

a) osobou jemu blízkou (§ 116 a 117), / pozn. : § 116: Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako vlastní ujmu./.

 

Dále odporovat lze právnímu úkonu, kterým byl věřitel dlužníka / Vašeho bratra / zkrácen a ke kterému došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a právnickou osobou, ve které je Váš bratr jako dlužník statutárním orgánem, popřípadě v níž má majetkovou účast 10% resp. 34%, jakož i právním úkonům dlužníka, který je právnickou osobou v podstatě ve prospěch blízkých osob, ve prospěch statutárního orgánu právnické osoby, kde má majetkovou účast atd.

 

II./ Následně z ust. § 42b Obč. zákoníku vyplývá, že právo odporovat právním úkonům může uplatnit věřitel žalobou, která se uplatňuje proti tomu, kdo měl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch, případně proti dědicům dlužníka nebo jejich právním nástupcům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnosti právnímu úkonu proti jejich předchůdci.

Pokud soud rozhodne o odporovatelnosti ve prospěch věřitele, takový úkon je právně neúčinný a věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; pokud to není možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.

 

Věřitel Vašeho bratra teoreticky se může domáhat proti Vám odporovatelnosti, avšak v případném soudním řízení, Vy byste museli prokázat, že o úmyslu Vašeho bratra - ukrácení jeho věřitelů - jste nemohli poznat ani při náležité péči. Domáhat by se mohl odporovatelnosti pouze pokud se jedná o podíl Vašeho bratra na dědictví, tedy pokud by soud vyhověl žalobě, v podstatě byste následně museli za bratra uhradit jeho dluh v rozsahu jeho zákonného podílu na dědictví. Jak uvádíte v otázce, zneplatnit dědické řízení exekutor nemůže, jen věřitel se může domáhat odporovatelnosti právního úkonu soudní cestou.

Tříletá lhůta pro uplatnění práva odporovat právnímu úkonu dlužníka je lhůtou hmotněprávní, která se počítá od uzavření odporovatelného úkonu - vzdání nebo odmítnutí dědictví. Pokud by věřitel Vašeho bratra podal žalobu k soudu po lhůtě tří let, soud by návrh věřitele zamítl, na uplynutí lhůty soud přihlíží z úřední povinnosti.

 

Citujeme z rozs. NS SR sp. zn. 7 Cdo 75/2011:

"Účelem ustanovení § 42a a § 42b OZ je zajistit ochranu věřitele před právními úkony jeho dlužníka, které vedou ke zmenšení jeho majetku, a tím i ke zmaření (ohrožení) náležitého uspokojení pohledávky věřitele. .... Tříletá lhůta, ve které lze úspěšně odporovat právnímu úkonu dlužníka, je lhůta věcná. Znamená to, že v této lhůtě musí být návrh uplatněn u soudu. na uplynutí uvedené lhůty soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť jde o lhůtu prekluzivní. Tuto lhůtu třeba počítat od uskutečnění právního úkonu. v prozkoumávané věci to znamená, že navrhovatelé se domáhali určení neúčinnosti dohody o vypořádání BSM i ve vztahu k movitým věcem až po uplynutí prekluzivní lhůty; odvolací soud na tuto skutečnost správně přihlédl, když návrh v této části zamítl. "

III./ Závěr

Pokud od úmrtí zůstavitele - Vašaj matky, resp. vzdání se dědictví ze strany Vašeho bratra, uplynuly více než tři roky a věřitel proti Vám by podal návrh k soudu, soud by takový návrh zamítl z důvodu uplynutí lhůty tří let. Na uplynutí této lhůty soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť jde o lhůtu prekluzivní, což vyplývá z ust. § 583 Obč. zákoníku:

 

"Neuplatnění práva

K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází jen v případech uvedených v zákoně. Na zánik soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne. "

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,

ustanovení § 42a občanského zákoníku možnost podání odpůrčí žaloby váže na existenci právního úkonu dlužníka, kterým zkracují uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele, a tedy musí jít o právní úkon učiněn dlužníkem věřitele. Pro občanskoprávní vztahy platí, že vznikají z právních úkonů nebo z jiných skutečností, s nimiž zákon spojuje vznik těchto vztahů. Toto zákonné ustanovení tedy rozlišuje mezi právními úkony a jinými právními skutečnostmi. Právním úkonem se rozumí projev vůle jednající osoby směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností (§ 34 OZ). Právním skutečnostem patří i hmotná soudní rozhodnutí, které zakládá vznik, změnu nebo zánik subjektivních občanských práv a povinností.

Při vypořádání podle § 150 odst. 3 OZ soud není vázán návrhy účastníků na způsob jejich vypořádání jejich společného majetku. Proto rozhodnutí soudu, které vyznělo ve prospěch žalobního návrhu, se kterým protistrana souhlasila, nelze považovat za postup, který soud musel zvolit, tj že žalobní požadavek musel převzít do svého rozhodnutí.

Souhlas se žalobou na vypořádání společného majetku po rozvodu je procesním úkonem a nikoli hmotněprávním úkonem, se kterým by zákon spojoval právní účinky a proto jej nelze považovat za hmotněprávní úkon dlužníka, kterému by bylo možné odporovat podle § 42a odst. 1 a 2 OZ.

Nejde přitom ani o obcházení zákona, pokud výslovně neuzavřely dohodu o vypořádání BSM, která by byla schválena soudem. Je tedy třeba rozlišovat, zda jen žalobce souhlasil s žalobním návrhem nebo uzavřel dohodu, která byla schválena soudem.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za reakci a uvádí následující:

Podle § 39 exek. pořádku exekutor pořizuje seznam majetku povinného, který obsahuje údaje o plátci mzdy povinného nebe plátci jiného příjmu, se kterým se náklady jako se mzdou, údaje o výši mzdy nebo jiného příjmu, seznam účtů v bankách se sídlem na území České republiky, u nichž je jako majitel nebo spolumajitel účtu vedený povinný, s uvedením banky a jejich označení, seznam pohledávek povinného proti třetím osobám (poddlužník) s uvedením poddlužník, právnímu titulu pohledávky, její výšky nebo odhadní ceny (hodnoty), seznam cenných papírů ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví povinného s uvedením druhu cenného papíru, atd.

Současně podle ust. § 41 exekučního řádu exekutor Může vyzvat povinného, aby uskuteční Prohlášení o svém majetku. Za Účelem podání Prohlášení o majetku exekutor povinného předvolá nebe její vyzve, aby Prohlášení podal písemně ve lhůtě, kterou určí.

V souvislosti s Prohlášení o majetku se nelze dovolávat zákonem uložené nebe uznané povinnosti mlčenlivosti jako důvody, pro který nelze splnit povinnost učinit Prohlášení o svém majetku.

Prohlášení o majetku musí kromě skutečností, které jsou uvedený v Seznamu majetku, obsahovat

a) seznam movité věcí ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví povinného včetně hotovosti s jejich popisem a uvedením odhadní ceny (hodnoty),

b) údaje o majetkových hodnotách, kdyz kterým právo povinného nevyplývá z úředních registrů nebo listin nebe ce kterým z úředních registrů nebe listin vyplývá právo jiné osoby,

c) seznam bezplatných právních úkonů povinného uskutečnění v posledních třech letech s výjimkou obvyklých daru nepatrné hodnoty,

d) seznam právních úkonů povinného v posledních třech letech Provedení s osobami podle § 42a odst. 3 a 4 občanského zákoníku / pozn. : Odporovatelnosti právních úkonů /.

Zároveň platí, že povinný po doručení vyrozumění o zahájení výkonu exekuce musí omezit svou činnost na uskutečňování běžných právních úkonů v rozsahu, v němž to od něj lze spravedlivého požadovat, s ohledem na výšku a význam předmětu sporu.

Za běžný právní úkon se pro účely tohoto zákona nepovažuje kromě jiných i uskutečnění právního úkonu bez přiměřeného protiplnění, tedy i vzdání se dědictví.

Exekutor má přístup do katastru nemovitostí, evidence motor. vozidel, do evidence obyvatelstva atd. Potřebné údaje Ohlédneme nemovitostí Může Zjistit v podstatě z rodného listu povinného a evidence obyvatelstva, resp. poptavka u povinného Ohlédneme jeho rodičů, následoval zjistí stav v katastru nemovitostí.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.